Pohled do technologie svařování - MMA
M.M.A. (Manual Metal Arc)
- svařování obloukem s použitím obalovaných elektrod
A. Úvod
Obloukové svařování s obalovanými elektrodami je manuální proces, kde zdrojem tepla je elektrický oblouk. V okamžiku zážehu oblouku mezi elektrodou a svařovaným materiálem vzniká vysoká teplota, která rozpouští jak materiál elektrody tak materiál svařovaný. Používá se na svařování uhlíkových ocelí, nerezu, hliníku (a jeho slitin) i litiny.
B. Základní informace
Zdroje proudu
Svařování elektrodou je založeno na principu konstatního proudu, tj. proud by se neměl měnit v důsledku změny vzdálenosti mezi elektrodou a materiálem, způsobenou prací svářeče. 
Základní konstrukční vlastnost zdroje tedy musí být schopnost udržet konstatní proud nezávisle na délce oblouku. Čím stabilnější proud, tím lepší výsledek a snazší práce.
Ve zdroji se obvykle nachází zařízení k nastavení svářecího proudu – a to mechanicky nebo elektronicky . Podle toho rozlišujeme obloukové svářečky do 3 skupin: elektromechanické, elektronické (SCR) a invertorové. Polarita zdroje určuje další dvě kategorie:

a) zdroje střídavé (AC) - Výstupní proud má sinusovou charakteristiku, která mění polaritu v pravidelných intervalech, s frekvencí 50 Hz nebo 60 Hz. Získává se z transformátoru v elektromechanických svářečkách.
b) zdroje stejnosměrné (DC) - Výstupní proud má stálou charakteristiku získanou z usměrňovače nacházejícího se ve svářečce. Usměrňovač mění proudovou charakteristiku ze střídavé na stejnosměrnou. Toto je typické pro zařízení elektronická (SCR) a invertory.
Tato zařízení mohou být dále dělena podle způsobu připojení jednotlivých pólů ke svařovanému materiálu:
- přímá polarita - takto se označují připojení, kde elektroda je připojena na (–) pól a zemnící kabel na (+) pól svářečky. Elektrický oblouk koncentruje vznikající teplo do svařovaného materiálu a způsobuje jeho rozpouštění. Při tomto způsobu se rozpouští i jádro elektrody a jeho materiál se dostává do bodu svařovaného spoje.

- reverzní polarita - takto označujeme připojení, kde elektroda je připojena na (+) pól a zemnící kabel na ( - ) pól svářečky Elektrický oblouk koncentruje vznikající teplo do špičky elektrody. Každý typ elektrody vyžaduje určitý druh proudu (AC, DC) a, v případě DC proudu také specifickou polaritu. Volba elektrody proto závisí na typu svařovacího zdroje. Nesprávné použití způsobuje nestabilitu oblouku a nekvalitní provedení svaru.
C. Funkce ARC FORCE, HOT START a ANTI-STICK
Svařovací zdroje mohou obsahovat speciální zařízení usnadňující jejich použití. Nazývají se Arc Force, Hot Start a Anti-Stick.
Arc Force toto zařízení měří svařovací proud na výstupu. Pokud např. svářeč neudrží elektrodu při práci v konstantní vzdálenosti od svařence, obvod Arc Force přidává a ubírá proud podle parametrů oblouku a tím se vytváří rovnoměrný svár.
Hot Start zařízení usnadňuje zapálení oblouku krátkodobým navýšením proudu při každém započetí sváření.
Anti-Stick toto je zařízení, které při zapalování oblouku nastaví parametry výstupu tak, aby umožnil snadné zapálení oblouku.
D. Obalované elektrody
1.1 Charakteristika
Obalované elektrody se skládají z jádra a obalu.
Jádro tvoří kovový vodič, jehož jedinou úlohou je dodávat do bodu svaru svařovací materiál. Druh materiálu elektrody závisí na povaze materiálu základního. Pro uhlíkové oceli (nejčastější svařování obloukem) je jádro z měkké oceli. Během svařování se jádro zvolna rozpouští
Obal je nejdůležitější součástí elektrody. Primární funkce je ochrana svaru před kontaminací nečistotami ze vzduchu, a to např. modifikací atmosféry v bodě sváru či očištěním svařovaného povrchu.
1.2 Kategorie elektrod
Chemické složení elektrody má výrazný vliv na vlastní provedení práce a kvalitu sváru.
- elektrody kyselé - Obal obsahuje oxidy železa, mangan a křemík. Zajišťují dobrou stabilitu oblouku pro sváření AC i DC. Jádro je velmi tekuté a neumožňuje svařování v různých pozicích. Jejich schopnost očistit povrch materiálu je nízká a sváry mohou vykazovat praskliny.
- elektrody rutilové - Obal obsahuje minerál „rutil“ - tedy 95% dioxidu titanu. Tato látka zajistí optimální stabilitu oblouku a vysokou tekutost materiálu elektrody a tím konstantní dodávku materiálu do místa sváru. Elektroda je velmi vhodná pro svařování v horizontálním směru. Bohužel ani tento obal neumožní dokonalé očištění a vysušení povrchu materiálu při svařování.
Elektrody jsou vhodné pro AC i DC svařování s přímou polaritou a pro tenké materiály. Při některých aplikacích se rutilový obal kombinuje s celulózovým nebo fluoridovým, aby se dosáhlo optimálně stabilního oblouku.
- elektrody celulózové - Obal těchto elektrod obsahuje celulózu s příměsemi hořčíku a křemíku. Elektroda je vhodná pro svařování pod úhly i vertikálně, což jiná neumožňuje.Vysoké zplynování redukuje strusku ve sváru. Svár je hluboký bez strusky, ohraničený a s výbornými mechanickými vlastnostmi. Používá se na DC svařování s reversní polaritou.
- elektrody basické - Obal je složen z oxidů železa, železných slitin, vápníku a hořčíku, s přídavkem kysličníku fluoridu. Elektrody jsou schopny očistit povrch svařovaného materiálu, svár je mechanicky pevný. Fluorid způsobuje nestabilitu oblouku, je náchylná ke zkratům z důvodu velkého úkapu materiálu při svařování, oblouk musí být velmi krátký. Kvalitní svařování bazickými elektrodami je pro zkušeného svářeče. Sváry mají hodně strusky. Elektrody jsou vhodné pro vertikální, horizontální i svařování nad hlavou. Doporučeno je svařování DC s přímou polaritou.
Elektrody je třeba uchovávat v suchu, nasávají vzdušnou vlhkost a pak jsou velmi obtížně zažehnutelné.
1.3 Doporučené hodnoty svařovacího proudu
Průměrné hodnoty svařovacího proudu (A)
| Průměr elektrody (mm) |
1,60 |
2,00 |
2,50 |
3,25 |
4,00 |
5,00 |
6,00 |
| Kyselá elektroda |
- |
- |
- |
100-150 |
120-190 |
170-270 |
240-380 |
| Rutilová elektroda |
30-55 |
40-70 |
50-100 |
80-130 |
120-170 |
150-250 |
220-370 |
| Celulozní elektroda |
20-45 |
30-60 |
40-80 |
70-120 |
100-150 |
140-230 |
200-300 |
| Basická elektroda |
50-75 |
60-100 |
70-120 |
110-150 |
140-200 |
190-260 |
250-320 |
2. Klasifikace elektrod
V souladu s normou EN 499, obalované elektrody dělíme do skupin v závislosti na typu obalu a nejdůležitějších vlastnostech
a) Každá elektroda může být definována podle identifikace na obalu, příklad:
E = elektroda
44 = pevnost v tahu:
00 = negarantovaná hodnota;
44 = minimální garantovaná hodnota 44 Joule
T = Typ aplikace:
S = pro tenké pláty (do 4 mm.);
L = pro střední a silné pláty;
T = pro truby.
3 = třída kvality, od 1 do 4, podle výsledků mechanických testů
C = Typ obalu:
R = rutilová RC = rutilo-celulozní
B = basická RB = rutilo-basická
C = celulozní V = speciální (specifikace na obalu)
1 = svařovací pozice:
1 = všechny
2 = všechny, vyjma vertikální sestupné
3 = pouze horizontální a čelně-horizontální (normální úhel)
4 = pouze horizontální
9 = výtěžnost elektrody
R09 = minimální garantovaná účinnost, vyjádřená v desetinách;
KV20 = extra symbol pro nízkoteplotní rázovou houževnatost; např. elektroda má rázovou houževnatost do -20 °C.
b) klasifikace AWS (american welding society) a ASTM (american society for testing and materials)
E = elektroda
60 = minimální pevnost v tahu, vyjádřená v librách/ palec čtvereční
1 = svařovací pozice:
1 = všechny
2 = horizontální a poziční úhly
1 = svařovací proud:
0 = stejnosměrný s elektrodou na (-), celulozní elektrody;
1 = střídavý i stejnosměrný (+ pól)
2 = střídavý i stejnosměrný (- pól)
3 = střídavý i stejnosměrný pro rutilové elektrody
4 = střídavý i stejnosměrný pro vysoko výkonnostní rutilové elektrody
5 = stejnosměrný s elektrodou na (-), basické elektrody
6 = střídavý i stejnosměrný pro basické elektrody
7 = střídavý i stejnosměrný (jakýkoliv pól nebo pouze (-) pól) pro high performance el. s oxidy železa
8 = střídavý i stejnosměrný (+) pól, pro high performance basické elektrody.
Zdroj: www.telwin.com
Přeložil: Zdeněk Slavík
Zpracoval: David Gross
Zveřejněno: 31.5.2010
Hodnocení článku:
Hodnoceno: 55x,
Průměrné hodnoceni: 3,53
Legenda: 1 - nejhorší, 5 - nejlepší